Martin Netolický: Jestli se děti hýbou, vychází ze vzoru rodičů

Martin Netolický: Jestli se děti hýbou, vychází ze vzoru rodičů

Hejtman Pardubického kraje je jedním ze šesti porotců, kteří budou rozhodovat o vítězných projektech našeho grantového programu SPORTUJOU. Postupně vyzpovídáme všechny, abychom zjistili třeba to, jací jsou sportovci a kolik přihlášek očekávají.

Co vy a sport, sportujete aktivně?

Organizovaně jsem nikdy nesportoval a už ani neočekávám, že by se tak někdy stalo. Sport pro mě byl vždy spíš hobby. V době studií na střední a vysoké škole, znamenala cyklistika dobrý ventil, odreagování. A tak to mám vlastně pořád. Mám rád malinko adrenalinu, takže sjezdové lyžování je prostě super, protože tam člověk vypne. Musí, aby se nezabil. Vedle kola a lyží bych jmenoval ještě plavání a turistiku.

A jaký je váš vztah ke sportu, když sedíte v hejtmanském křesle?

Z pozice hejtmana řeším především investiční záležitosti a snažím se být systémový. Nechci, aby po mně zůstal pomník v podobě jednoho obrovského nového sportoviště, ale naopak se soustředím spíše na využití současných sportovišť, aby za přiměřené částky byla připravená pro více sportů. To znamená, aby velikost hrací plochy plus nějakého dílčího zázemí vyhovovala největšímu kolektivnímu sportu, protože v té chvíli ta tělocvična bude využitá maximálně a může sloužit nejenom k výuce, tréninkům, ale samozřejmě i k zápasům. 

Můžete říct konkrétní příklady, kde se vám tato vize podařila zrealizovat?

Jmenovat můžu třeba Halu Dašická v Pardubicích nebo Halu v České Třebové. Úplně stejné zadání je Hala v Letohradě. A tímhle způsobem chceme pokračovat dál, protože tím pomáháme sportovní infrastruktuře v území. Za mě problém českého sportu není nedostatek financí, ale jejich alokace. 

Infrastruktura a finance jsou bezesporu důležité. Zásadní otázka v současné době ale je, jak na sportoviště a k pohybu vůbec dostat děti?

Podle mě to začíná doma. Rodiče jsou vzorem a jsou to ti, kdo budují dětem návyky. Vzory – s těmi bychom obecně měli ve společnosti lépe pracovat. No a pokud rodiče s dětmi prostě čas tráví doma, potom my často nejsme schopní zvenku to přetlačit tou nabídkou, která je dnes široká. Pokud se tedy díky grantovému programu podaří rozpohybovat aspoň pár budoucích rodičů, má to smysl. 

To nás přivedlo k poslední otázce – kolik odhadujete, že se přihlásí do prvního ročníku SPORTUJOU projektů? 

To je velká tipovačka, ale dejme tomu padesát.